Infekční onemocnění při koupání

Ve vodě v nádrži nebo řece, kam se chodíme v létě koupat, žije celá řada organismů: ryby, perloočky a mnoho dalších většinou pouhým okem neviditelných nebo jen obtížně viditelných organismů (např. řasy, sinice, bakterie). Pro většinu těchto organismů představuje voda domov - jinde ani žít nemohou. Zlomek přítomných organismů však pochází odjinud - z odpadních vod, z výkalů zvířat, které byly do vody spláchnuty při dešti, z polí hnojených chlévskou mrvou nebo třeba i z těl lidí, kteří se přišli do vody koupat. Těmto organismům se ve vodě příliš dobře nedaří, zpravidla se zde nemnoží a většinou rychle hynou. Jejich přirozeným prostředím jsou těla zvířat a lidí. Většina z nich je pro člověka naprosto neškodných. Mohou se však mezi nimi vyskytnout i takové organismy, které – pokud se dostanou do lidského těla – mohou způsobit různě závažná onemocnění.

Jaká onemocnění jsou přenosná rekreační vodou?

Nejčastějším onemocněním jsou střevní a žaludeční potíže. Dalšími projevy spojené s koupací vodou mohou být různá horečnatá onemocnění a zánětlivá onemocnění uší a očí. Onemocnění z vody způsobují viry, bakterie či prvoci. Tyto patogenní organismy vstupují do těla většinou při náhodném polknutí i malého množství vody.

Můžeme poznat, zda voda obsahuje choroboplodné zárodky?

Člověk nemá sám možnost na místě poznat, zda voda obsahuje pro člověka patogenní organismy (tzn. takové, které mají schopnost u člověka vyvolat onemocnění). Úplně bezmocný přeci jen není. Jsou místa, na kterých je výskyt těchto organismů mnohem pravděpodobnější: voda pod vyústěním (i vyčištěných) odpadních vody a vod z dešťových kanalizací a rybníky s intenzivním rybím hospodařením. Jinak se ovšem musíme spolehnout na výsledky z laboratoře. Laboratoře kromě zvláštních případů také nezjišťují přítomnost choroboplodných zárodků, ale jen přítomnost ve střevech běžně žijících bakterií. Je však prokázáno, že na místech s vyšším výskytem těchto bakterií (říkáme jim indikátory fekálního znečištění) je onemocnění způsobené viry, bakteriemi nebo prvoky mnohem pravděpodobnější.

Několik rad:

Nekoupejte se nikdy na místech evidentně znečištěných odpadními vodami (pod výpustí i vyčištěných odpadních vod, dešťových kanalizací).
Dbejte doporučení hygieniků a tam, kde to nedoporučují, se nekoupejte.
Pokud sami trpíte nějakým infekčním onemocněním, buďte k ostatním ohleduplní a nekoupejte se.

V současné době je diskutováno i možné onemocnění virem ptačí chřipky při koupání ve volné přírodě. K této problematice bylo zpracováno metodické doporučení Státního zdravotního ústavu ze kterého vyplývá, že míra rizika z rekreačního užití vody je velmi málo pravděpodobná. Avšak z důvodu předběžné opatrnosti je vhodné při koupání ve volné přírodě zachovávat některé zásady, které jsou prevenci nejen proti ptačí chřipce, ale i proti všem výše zmíněným infekčním onemocněním:

Nekoupat se v místech, kde byla nalezena těla uhynulých ptáků (alespoň po dobu 3 týdnů po odstranění mrtvých těl).
Nekoupat se v místech s velkou koncentrací vodních ptáků a jejich výkalů. Vyhýbat se přímému kontaktu s ptačím trusem na břehu. V případě náhodného kontaktu se co nejdříve dobře umýt.
Nekoupat a nebrodit se (s nechráněnou pokožkou) v místech s výrazně bahnitým dnem, kde voda má minimální nebo žádnou obměnu (tůně, chovné rybníky), jakož i v místech porostlých hustě rákosinami; totéž platí pro situace se znečištěnou vodou po záplavách, zvláště má-li člověk na kůži viditelné oděrky či jiné porušení integrity kůže.
Nekoupat se v nádržích, rybnících či na jiných vodních plochách, kam jsou vypouštěny nečištěné odpadní vody.
Dávat při koupání přednost místům, kde je kvalita vody pravidelně kontrolována.
Pokud je někdo léčen na poruchu imunity, měl by se poradit se svým ošetřujícím lékařem, zda je vhodné tuto aktivitu ve volné přírodě provozovat.
Veškerá likvidace uhynulé drůbeže či divokého ptactva může být prováděna pouze způsobem nařízeným Státní veterinární inspekcí.